Volba prezidenta v České republice, a proč jsem se přiklonil na stranu jednoho z kandidátů?
Abych se dostal k odpovědi na tuto otázku, musím si napřed položit otázku úplně jinou. A to: „Co očekávám od svého prezidenta?“
Očekávám, že mnou zvolený prezident bude sdílet podobné hodnoty jako já a bude mne dobře reprezentovat před celým světem.
Na straně MZ i KS lze nalézt spoustu plusových i minusových bodů. Ale když se snažím najít odpověď na otázku položenou výše, rozhodně si musím vybrat Miloše.
Jestli Miloš Zeman vyznává levicové hodnoty opravdu, nebo jen chytře vyplnil chybějící místo na politické scéně při svém vstupu na ní, nevím. Ale bylo to právě za jeho éry, kdy jsem se začal více zajímat o politiku a přiklonil jsem se na stranu české strany sociálně demokratické. Pro mě sociální demokracie znamená solidaritu s ostatními, dostupné školství, zdravotnictví, veřejné služby, přívětivý stát. Na ČSSD lze nalézt tisíce chyb (od populismu, po prazvláštní personální politiku), neztotožňuji se s touto stranou ve všech směrech, přesto je mi nejbližší.
Naopak Karel Schwarzenberg je pro mne nečitelný, v současné době představitel mnou nevolené, pravicové politiky. Nebo také kam vítr, tam plášť. Člen ODA, senátor za zelené, ministr za zelené v Topolánkově vládě, předseda TOP09. Miloš Zeman se v mých očích pohybuje stále v levé straně politického spektra. Tím jsem se oklikou dostal, proč musím podpořit Miloše Zemana. A doufám, že Miloš Zeman drží slovo a to, co řekne, platí. Třeba na rozdíl od KS, který v první chvíli vyjádřil prezidentu Klausovi podporu ve věci amnestie, aby ji poté populisticky stáhl a tvářil se jako její kritik.
V druhém bodu píši o reprezentaci v zahraničí. Ze všech stran jsme informování o tom, jaký má Karel Schwarzenberg kredit v zahraničí. To je dobře, ale upřímně, je mi to úplně jedno. Je mi jedno, jak se na mého prezidenta budou dívat ostatní politici. Spíše mne zajímá, jaký obraz a povědomí vytvoří o naší zemi. A nechci, aby se stalo, že na nějakém mezinárodním jednání prezident usne. Nechci se za svého prezidenta stydět. Ono někomu možná připadá vtipné, když to KS „bonmotuje“ slovy „Když se kecají blbosti, tak spím“, ale kdo na to bude v zahraničí zvědav?
Zeman snad nikde spát nebude, a doufám, že nenosí červené ponožky
Schwarzenbergovi je 75 let, 80 na konci volebního období, je to příliš a ať si říká, kdo chce co chce, v tomto věku již mozek nepracuje tak, jako dřív, tělo neposlouchá jako zamlada a ani ta paměť už není neomylná.
Jeho manželka nehovoří český ani trošku, sám KS má s češtinou problémy. A my volíme prezidenta ČESKÉ REPUBLIKY. (Opravdu to ostatním nepříjde ani trošičku divné?)
Karel Schwarzenberg není pankáč, ačkoliv ho tak jeho kreativní volební tým představuje veřejnosti. Nechci pankáče, nechci nikoho s šlechtickým titulem, nechci, aby mi Jiří Menzel vyčítal, že jsem potomek nevolníků, chci normálního člověka, který stejný jako já, který je pro mne čitelný a vím, co od něj můžu čekat.
Toto rozhodnutí pro mne osobně není o tom, koho chci na Pražském Hradě. Toto rozhodnutí je o tom, koho tam nechci. Nechci tam Karla Johannese Nepomuka Josefa Norbera Friedricha Antoniuse Wratislawa Menu Fürst zu Schwarzenberga.
A doufám, že nejsem sám, kdo to tak cítí. Nerad bych v sobotu zjistil, že můj názor je v naší zemi menšinový…
